Kopalnia w Zlatych Horach - Wyprawy, Zdjęcia, Informacje

Lokalizacja sztolni na Prićnej Horze:
[link widoczny dla zalogowanych]

Uploaded with [link widoczny dla zalogowanych]

no no fajna mapka Cool

a mozeby tak sprobowac na wiosne odkorkowac komin wentylacyjny karel ? jest zakorkowany na glebokosci ok 20 m (calosc ma ok 40 m ) korek opiera sie na stalowej siatce grubosc korka podobna 2-3 ... kiedys zjechalem karelem z Ratem ... jego stan techniczny jest znosny ( ok 4 m od wlotu jest troche luznych kamieni nad ktorymi trzebaby popracowac na poczatku

Tak to ciekawy obiekt -
dla zainteresowanych szczegóły dot. tego obiektu
i jego dokładna lokalizacja:
[link widoczny dla zalogowanych]

Uploaded with [link widoczny dla zalogowanych]

Důl Karel

Všeobecná charakteristika
Kraj: Olomoucký kraj
Okres(y): Jeseník
Katastrální území: Heřmanovice
Mapové listy: 1511, 15113
Lokalizace: Ca 300 m Z. od vrcholu k. 975 Příčná hora, 2 km VSV. od kostela v H. Údolí, 1200 m SV. od sedla mezi Heřmanovicemi a H. Údolím. Vlastník Lesy ČR, RD Jeseník čp. 355/1.
Charakteristika objektu: Středověký důl.
Oblast: Silesikum a žulovský masiv
ID : 857

Geologie
Geologická charakteristika: Středověký důl, jehož původní jméno není známo. Tím také nelze říci nic bližšího k jeho historii. V minulém století byl důl propůjčen pod označením Carolus. Dílo je přístupné pouze 40 m hlubokým komínem. Štola jejíž délka je přes 160 m je při ústí zavalena. Přístupná je téměř celá délka od komínu směrem k ústí. Při výzkumu prováděném speleologickou skupinou Hádes v roce 1986 byly objeveny dva slepé komíny vystrojené dřevěným potrubím. Většina dobývek se nalézá pod úrovní štoly a byla zatopena. Štola je zimovištěm netopýrů.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - moravskoslezská oblast - silezikum
Stratigrafie: devon
Témata: historie báňská, zoologie

Ochrana a střety zájmů
Stupeň ochrany: Geologické lokality doporučené k ochraně
Důvod ochrany: Povrchové projevy těžby: zbořené ústí štol, ručně sekaný komín, podzemní prostory: ručně sekaný 40 m hluboký komín, dva slepé komíny vystrojené dřevěným potrubím, staré dobývky. Způsob ochrany a využití: Důl je pro svojí špatnou přístupnost nevhodný k zpřístupnění pro veřejnost. Přesto si dílo zaslouží další výzkum, který by vedl k upřesnění historie a k ztotožnění s některým středověkým dolem. Na povrchu doporučuji zajistit ústí štoly portálem a otevřený komín mříží, což bylo doporučeno i v likvidačním projektu RD. Dílo musí zůstat otevřené, neboť se jedná o zimoviště netopýrů.
Střety zájmů: bez střetů
Popis střetů zájmů: Necitlivé likvidační práce RD Jeseník.

Literatura
Večeřa, J. (1991): Taponomie dolů ve Zlatých Horách. In.: Historie dolování ve Slezsku a na severní Moravě. Zlaté Hory. Zachař, Z. (1991): Současný stav hornických děl ve Zlatých Horách. In.: Historie dolování ve Slezsku a na severní Moravě. Zlaté Hory.

Zpracování a aktualizace
Zpracoval(a): Večeřa Josef, 24.11.93

Lokalizace v mapě:
Kliknutím do mapy lze získat odkazy na sousední lokality kolem kliku v mapě do vzdálenosti 2 km.

Możnaby zmierzyć nawet grubość korka bo wiadomo że komin ma 40m głębokości -
da sie zjechac na niego od góry a i pewnie zobaczyc gdzie się
kończy na dole. A skąd te informacje że ma 2-3m grubości

ps Co ciekawe - ostatnio kopalnie w Zlatych
odwiedziła grupa angielskich grotołazów.

gadalem z czechajem ( ten z ekipy co kopie dziedziczna) tak szacowal grubosc korka ... bylem w kominie z ratem na korku tez postalismy
korek jest na jakis ~ 20m

z korka wystaje dosc solidna rura - wiekszosc kamieni to dorbnica ( po ok 4 m od wlotu zalega troche luznych kamieni
od dolu raczej nie zobaczysz bo szolnia karel jest niedrozna ....

szkoda ze komin nie znajduje sie w rejonie vielke pinky ( niewiem czy zwrociliscie uwage bedac na sredniowiecznych partiach nieopodal drabiny na linie na sklepieniu komory jest wlot szybu - takie same wymiary jak karel
ma jakies 20-25 m jak sie dobrze doswieti widac ze jest przykryty deskami dosc ostro leje sie z niego woda ... mysle ze jest to komin wentylacyjny od haka - szkoda ze nie wiemy gdzie sie znajdowal na powierzchni Wink

oto fotka owgo szybiku na haku ( niewyrazna ale chyba jedyna )

Tezni Jama wysadzona:

http://www.youtube.com/watch?v=ccnKaA4AU-4

[link widoczny dla zalogowanych]

"W ostatnich latach podziemia kopalni oraz niektóre budynki naziemne, w tym wieża, były wielokrotnie penetrowane przez nieformalne grupy poszukiwaczy i eksplorerów z całej Polski. "

facet się w ogóle nie nauczył po ostatnim arcie, że nie ma słowa eksplorer i popełnia znów ten sam błąd.. ech ;]

[img]<iframe title="YouTube video player" width="640" height="390" src="http://www.youtube.com/embed/lqwqrkAAwUY" frameborder="0"></iframe>[/img][img][/img]

ta po lewej jest ogien !

eeee gupki... dobrze że się załapałem żeby wejść na górę Smile

po ostatnim reconie :
po wysadzeniu wiezy firma wziela sobie do serca zabezpieczenia
cala zebraczka odrutowana na nowe - zero dziur w plocie ( nawet w lesie)
pojawily sie tez tablice ostrzegawcze - niewiem czy zabetonowali juz tamy na nowo bo nie zchodzilem ... teren tiznej jamy wyglda jak po nalocie - widac ze gruz przygotowany do wywozu ...

Zlaté Hory chtějí získat a otevřít štolu, kde se těžilo zlato
Rostislav Hányš
1. října 2011 9:28

Zlaté Hory na Jesenicku, známé svou mnohasetletou zlatokopeckou minulostí, chtějí zdejší atraktivní podzemní štoly ukázat lidem a přilákat na ně turisty. Od státu proto chtějí získat jednu ze zlatorudných štol, zvanou Poštovní.

Poslední ruda byla ve štolách Zlatých Hor vytěžena v roce 1993 (na snímku právě poslední vytěžený vozík rudy). Teď je o krok blíž plán na to lákat sem na ně turisty.
Lidé se zatím do štol nedostanou, protože jsou nebezpečné a státní podnik DIAMO, který se stará o celý prostor a zajišťuje jeho postupnou rekultivaci, je pouze zajistil proti vstupu.

Teď se vše mění, protože zastupitelé Zlatých Hor se po dlouhé době rozhodli, že požádají stát, aby převedl na město alespoň část z mnohakilometrového podzemí. Tu chce město zpřístupnit veřejnosti, mnoho let se ale o tomto kroku pouze mluvilo.

"Oficiálně požádáme o převod Poštovní štoly do našeho majetku. Tohle je první krok k tomu, abychom ji mohli v budoucnu zpřístupnit," sdělil zlatohorský starosta Milan Rác.

Důlní podnik s předáním štoly počítal, proto ji nezlikvidoval
Státní podnik DIAMO proti tomu nemá námitky. "Jednání byla už dříve a podnik s tím pořád počítal. Proto také nebyla Poštovní štola zlikvidována. S převodem by neměl být zásadní problém," řekl šéf zlatohorského závodu podniku DIAMO Jan Kotris.

Sám zná dobře zlatohorské podzemí a právě Poštovní štolu doporučil ke zpřístupnění. "Poštovní štola patřila ve středověku k nejvýnosnějším a dnes je asi nejzajímavější ze štol vhodných k úpravám, aby do podzemí mohli lidé. Navíc náklady na její úpravu by nemusely být příliš vysoké," domnívá se Kotris.

Poláci mají podobně kouzelné podzemí ve Zlatém Potoku, jen několik desítek kilometrů od Zlatých Hor. Jenže ti už před lety dokázali udělat ze štoly prvořadou atrakci, kterou ročně navštíví desítky tisíc lidí.

Kotris uvedl, že státní podnik nemohl se štolou ve Zlatých Horách udělat nic, co by ji pomohlo zpřístupnit. "Zajišťujeme čištění důlních vod po novodobé těžbě a rekultivaci. Naší povinností je taky zajistit štoly tak, aby se tam nikdo nedostal, protože jsou nebezpečné," řekl Kotris. Vstup do Poštovní štoly je tak zatarasen bytelnou kovovou mříží, vstupy do mnoha jiných štol zalil beton.

Turisty podzemí láká, kdy ale do štol zamíří, se zatím neví
Město zatím neví, kdy se podaří štolu zpřístupnit. "Nejdřív musíme zajistit zdroje, musí se udělat průzkum, který řekne, co je potřeba udělat, takže o nějakém termínu se teď nedá mluvit," prohlásil Rác.

Další atrakce může pomoci rozvoji cestovního ruchu. "Podzemí je pro turisty vždy velmi atraktivní. Je dobře, že se začíná v této věci ve Zlatých Horách něco dít," sdělil Václav Pták pracující v cestovním ruchu.

Těžba zlata, stříbra a barevných kovů začala ve Zlatých Horách ve 13. století, poslední těžařské stroje tu pracovaly v roce 1993. Zlomek zlatohorského podzemí slouží pro léčbu dětí s dýchacími potížemi.

http://olomouc.idnes.cz/zlate-hory-chteji-ziskat-a-otevrit-stolu-kde-se-tezilo-zlato-prv-/olomouc-zpravy.aspx?c=A110929_1659464_olomouc-zpravy_stk

ZLATÉ HORY
Historie a současnost ložiska zlata evropského významu
Pavel Novotný, Jiří Zimák
Vydal Městský úřad Zlaté Hory ve spolupráci s Vlastivědným muzeem v Olomouci
nakladatelství Memoria Olomouc
1. vydání
2003

[link widoczny dla zalogowanych]

Zresztą to ogólnie ciekawy górniczy portal

[link widoczny dla zalogowanych]

Wysłany: Czw 1:06, 07 Mar 2013

Ciekawy artykuł o likwidacji kopalni w Zlatych Horach.
Warto zwrócic uwage na zdjęcia:
[link widoczny dla zalogowanych]

Tak było kiedyś w Żebraczce i jej okolicy Smile

[link widoczny dla zalogowanych]
[link widoczny dla zalogowanych]
[link widoczny dla zalogowanych]
[link widoczny dla zalogowanych]
[link widoczny dla zalogowanych]
[link widoczny dla zalogowanych]
[link widoczny dla zalogowanych]
[link widoczny dla zalogowanych]
[link widoczny dla zalogowanych]